Btw, počítal bych, že je to odrbávka, jako třeba u klimatizace do autobusu nebo vagonu. Příklad: Klima, co ochladí místnost velikosti vnitřku autobusu stojí 7000. Vestavět klimu do autobusu stojí 100. ­(tisíc­) Vagon by ochladily dvě, takže to místo 20000 ­(i s prací­) stojí půl míče... Prostě pohoda...

Velký vliv bude jistě hrát rychlost. To letadlo se hýbe rychlostí několik set km­/h a pro dobrý signál to dokonce vyžaduje externí úpravu letadla, aby byla anténa přímo viditelná ­(v článku na tom obrázku na Twitteru si všimněte hrbu na střeše letadla ­- vpravo, jsem fakt zvědav, co to udělá s aerodynamikou a spotřebou­). Dále cituji: ­"Starlink­'s low­-profile Aero Terminal features an electronically steered phased array antenna, which enables new levels of reliability, redundancy and performance."

Taky se mě zdá, že aerodynamický odpor nebude zanedbatelný a proto bych navrhl posunout ho hodně dozadu, kde rychlost proudění vzduchu ve stejné vzdálenosti od trupu např 10 cm bude nižší. Aspoň tak jsem pochopil aerodynamiku, že díky tření i o rovný povrch vzniká jakoby závětří i na boku letadla s rostoucí vzdáleností od předku. Podobně když jsem jel na kole za autobusem ale nebyl jsem přímo za ním, ale vedle, tak i tam bylo závětří. Věřím, že blíž k předku se závětří zužuje.

I pro obyčejné technologie platí, že co se nehýbe, to je levnější ­(dřív různé cdma, lte, teď 5g připojení­). Když je to na místě, tak má provider poměrně jasnou představu, kolik klientských zařízení v dané oblasti bude, jaké bude vytížení daného uzlu, jak moc ho musí dimenzovat atd... Když mu s tím začnete hýbat, tak mu stoupají náklady ­(jak moc je otázka, ale dokážu si představit, že to v určitých případech může být nezanedbatelné­) a on si to nechává zaplatit.

No a pak je tu technická část. Když mezi sebou komunikují dvě antény na blízko, tak je to levné a může to být všesměrové vysílání. Hardware za pakatel, ale nic moc dosahy a tak. Když děláš směrové antény pro delší dosah, tak jsou to složitější zařízení. No a pak si vem, že se ta jedna anténa hýbe pěkně rychle a navzájem si snaží něco s vysílačem předat. Tam už si hezky připlatíš jak za HW, tak za SW.

Vem si analogii s wifi.
Jeden vysílač, jeden přijímač kdekoli v bytě = nejnižší náklady a omezený dosah
Když se klient hýbe po větší oblasti, potřebuješ víc AP = vyšší cena. za HW. Když chceš aby mezitím nevypadával signál, potřebuješ roaming mezi těmi AP = ještě vyšší cena za HW + datová režie za komunikaci při předávání v rámci sítě.
Chceš připojit i barák na druhym konci vesnice? Jdeš koupit 5GHz anténu a šteluješ směrový paprsek, cpeš do toho dost energie a platíš místo anténky za pár stokorun za pořádný vysílač. No a teď toho klienta hezky rozjeď a řeš výpočetně i hardwarově, jak to má na sebe furt mřit.

Jo, tyhle ­(počáteční­) ceny docela chápu.

I kdyby jsi vzal pozemní terminál pro domácnost, viz argumenty předemnou....
Tak k těm argumentům ještě dodám, že někdo musí zaplatit vývoj a vynesení satelitů nové generace ­(1.5gen­) s laserovou optikou aby satelit mohl komunikovat s vedlejším který bude signál předávat na pozemní stanici.
Pokud letíš v letadle uprostřed Tichého oceánu, tak je potřeba cca 4­-5 satelitů ­(nebo i více, nebo i méně, záleží kde jsi­), přičemž se uvádí že jeden satelit dokáže pokrýt asi 1400km,
ty satelity si budou data mezi sebou předávat než jeden z nich doletí nad pevninu nebo ostrov s pozemní stanici která je už připojena na podmořský kabel.

Starlinky 1.gen nemaji laserovou optiku, proto dokáží obsluhovat pouze pevninu a i s tím je v poslední době dost problém z důvodu vysokého zájmu, proto Starlink zpomaluje nebo zavádí FUP

Proto je celkově služba Starlink tak drahá, prostě je o ni velký zájem

A teď si představ že o službu Starlink v letadlech a na lodich bude stejný zájem jako o tu pevninskou variantu, jenže satelitů 1.5gen je ještě málo.

Vysokou cenou přirozeně eliminuješ část zájemců a ti co si to koupí za vysokou cenu aspoň podpoří rychlejší vývoj a vynášení dalších satelitů


Nejlepší mapa , má mnoho funkci, včetně sledování pokrytí a na jakou pozemní stanici se satelit připojuje >> https:­/­/starlink.sx
Nebo https:­/­/satellitemap.space­/?constellation=starlink#

Firmwarem i hardwarem. A zrejme i firmwarem satelitu.

- letadlo se porad hybe, cili antena musi mit bud gyroskop, aby porad vedela, kde je obloha a sever a jih a kompenzovala pohyb letadla. Na cidlo zrychleni se nemuze spolehnout, protoze to diky odstredive sile nevidi vektor zrychleni od Zeme ­(proto se take bez prupravy neda letat pri neviditelnosti bez pristroju, a hlavni pristroj je prave gyroskop­). Terminal take muze sledovat oblohu pomoci sveho pole anten a zkouset, jak se pohnul pomoci detekce nejsilnejsiho zdroje signalu na obloze, ale je to nesmirne vypocetne narocne zkouset vsechny moznosti ­- musi se spocitat signal z stovek jednotlivych prijimacu.

Pozemni verze ma jen 2 motory na pocatecni nastaveni, posleze se uz sledovani satelitu deje pomoci pole malinkych patch antenv dishi terminalu:

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=­-v7E7JIrW5Y

Je toho asi mnohem vice, nez davaji do pozemnich terminalu ­- prave hlavne co se tyce schopnosti udrzet signal pri pohybu. Problem neni prijem ani vysilani, ale fazovy posuv, ktery nejaka ridici jednotka prirazuje jednotlivym procesorum ­(ci jak to nazvat­) ktere vysilaji s fazovym posuvem, coz dava prave smerovy tok energie. Antena tak muze byt plocha, nebo mit podivny tvar, elektronika ty fazove posuvy a zpozdeni vykompenzuje.

S nadsazkou se da rici, ze takove pole anten vytvari hologram, ktery se promita do urciteho smeru s moznosti zmeny uhlu toku nejvetsi koncentrace paprsku.

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=h6MfM8EFkGg